Kterak nešťastný Sopor ke štěstí přišel
| Posted in Andrea , Anna-Varney Cantodea , Ensemble of Shadows , Sopor Aeternus
Hned na začátku bych zaprvé ráda upozornila na to, že rozhodně nejsem „maloměstský přizdi-sráč“, jak mne nedávno nazval jeden zřejmě hodně zakomplexovaný pán, když jsem se v jednom pražském baru pousmála nad silně podnapilou (dost možná i jinak omámenou) slečnou poté, co naplno ztratila schopnost chodit a zbytek večera se již pohybovala výhradně po čtyřech, což by sám o sobě nebyl zas takový problém, když by však neměla sporé šaty (či spíše delší tričko) na ramínkách, pod nimiž (jak si mohl každý všimnout) neměla zhola nic. A zadruhé musím dodat, že jsem nikdy neodsuzovala jinakost v jakýchkoliv jejích podobách, ale co se týče tzv. Sopora Aeterna, tak mi chvílemi zůstává rozum stát.
Předpokládám, že postava tohoto přinejmenším hodně nevšedního člověka je většině z vás známá. Kdyby však někdo přesto netušil, tak jde o německý hudební projekt jakéhosi muže, cítícího se být ženou a sám sebe nazývajícího Anna-Varney Cantodea, kterýžto tvrdí, že procházel desítkami let depresí a extrémního zoufalství, jež ústily až do chvilkových ztrát zraku. V těchto krajních chvílích prý ve snech slyšel hlasy, jež mu poskytly inspiraci k založení celého projektu Sopor Aeternus & the Ensemble of Shadows.
Nutno zdůraznit, že se dílo podařilo a milý Sopor (nebo chcete-li Anna……) je jedním z nejoblíbenějších Dark Wave interpretů dneška. A jak by určitě podotkli znalci, tak nezůstává pouze u tohoto stylu, ale kombinuje i různé Gothic elementy, či středověké a folklorní zvuky.
Nyní však upusťme od faktů a zkusme se trochu zamyslet nad osobou samotnou. Ač tento styl rozhodně není mým šálkem kávy, tak mu rozhodně neupírám notnou dávku originality, nápadu, neotřelosti a občas zajímavých středověkých melodií (pokud ovšem nenarazíme na nějakou výjimku, kde máme tu čest poslouchat deset minut zvuky podobné brzdící vlakové soupravě v pražském metru).
Jak pan Sopor doslova tvrdí, tak hudbu dělá pouze pro sebe, jakožto prostředek vlastní terapie a naživo před publikem vystupovat nebude, neb nikoho z přítomných nezná. Proč tedy plýtvá svým drahocenným časem a zabývá se něčím tak povrchním, jako je nahrávání ve studiu? Netvrdil snad právě tento temný solitér, že mu jsou lidé úplně jedno? A co teprve ubohé natáčení klipů? I do toho se „Jeho krásná božská milost“ (jak jej zástupy zoufajících doslova nazývají) nechala uvrtat.
Upřímně řečeno na mne celá tato bytost působí dosti rozporuplně, protichůdným počínáním, které si v zápětí sám vyvrátí, se jeho chování jen hemží, ať již jde o tvorbu samotnou, tak i o jeho pohlaví. Jedno je však jisté, ač je mu to zcela určitě úplně jedno (o čemž přeci nikdo nepochybuje, když to Jeho milost tak zatvrzele tvrdí), tak přívrženců má přehršle, desky jsou stále oblíbené a webové stránky, připomínající groteskní oltář ještě bláznivějších fanoušků, jedou vesele dál. Celá jeho podivnost je vlastně dokonalý marketingový tah, zvažte sami, jak by asi tato estráda fungovala, kdyby byl pan Sopor například elektrikář, či automechanik… Selským rozumem soudě to ale úplně zdravý člověk také není, vždyť kdo viděl alespoň jedno video, či fotku, tak se mnou musí souhlasit.
Zkrátka a dobře, s vědomím toho, že smyslem (ať již jakkoli kvalitního) umění není těšit, ale šokovat, přiznávám, že to se mu vskutku podařilo. A navzdory faktu, že je Sopor alias Anna s největší pravděpodobností absolutní blázen, tak žádné kostely nezapaluje a nikoho nevraždí (jako řada metalových kolegů z branže). Takže ad finem, berte, nebo nechte být a pakliže vám (jako řadě mých přátel) tento děsivý poslech pomůže z (či spíše do) deprese, tak proč ne, jen to prosím nepřehánějte a berte ho s rezervou, neboť nikdy nevíte, zda zrovna nesedí se sklenkou Martini ve Four Seasons a nemá z vás srandu.
Fakt úlet!
Tiež niekedy rozmýšľam či Anna nie je len marketingový ťah, ale napokon, aj psychicky labilní ľudia musia z niečoho žiť, takže videá, tričká čo navrhla a CDčka robí pre peniaze:) A zas hudba je to pekná:) Wiwienne