„Takže poslední ujištění - průchodky stříbrné, destička šedá kosticová, kontrastně prošívaná černou. Sedí vše?" SMS s tímto zněním mi zapípala před několika dny a já zajásala. Po půl roce čekání ho snad budu mít. O čem že to mluvím? Samozřejmě že o korzetu.

Fotky od „mé korzetiérky“ mi doslova vyrazily dech. Vypadá snad ještě lépe než jsem čekala. Ta holka umí s látkou divy. Otázkou však zůstává, proč čím dál více  mladých žen  (do jejichž řad se nadšeně hlásím) propadá fenoménu korzetů po tom, co zcela jistě viděly obrázky svých předchůdkyň. Četly poučení, jak jim korzet poškodil vnitřní orgány, i jak umíraly ve velice mladém věku. Vždyť některé rekordmanky dostaly svůj pas až na obvod 33 cm. A to už je tedy pořádná „vosa“.

Přesně touhle problematikou se budu zabývat v následujících řádcích. Sluší se začít nejprve historií korzetu, aneb jak to vše začalo.

Dámy a pánové,  je to tady! Můj první článek na tomto blogu. Pokusím se plnit svou povinnost „blogové přispěvovatelky“ s radostí (psát mě baví, ale ne vždy je nápad), trpělivostí (právě tu budu potřebovat, když nápad zrovna nebude), zodpovědností (to znamená „nevybodnout se na vás jen proto, že se občas řadím do řad lenochů“) a nápaditostí (snažit se, aby „beznápadová“ období byla do nejméně).

Inu, mohli bychom začít tím, že vám představím, o čem by měly moje články být. Ráda bych se zaměřila na historii módy, módních stylů a odívání. Ne každý ví, že ve středověku spousta dvorních dam a vznešených paní spala v sedě, aby si nerozházely svoje složité a těžké účesy.
Ne, opravdu nejsem módní guru ani blondýna s kabelkou od Prady. Nemám ráda umělotiny, nepřirozenost a přeplácanost. Zdá se mi pouze zajímavé zaměřit se na odívání z hlediska historie.

(The Duchess, zdroj: 3.bp.blogspot.com)